Podporujeme

LÁJNAP:
18:30 Hugo a Zoe
19:30 To žluté co máte na kalhotkách
20:30 MIDILIDI
21:30 Čoko Voko
22:30 Don Juan Disco

V areálu bude možno zakoupit občerstvení z grillu i negrillu, vege i maso, alko i nealko
a přímo u vstupu Vás uvítá stánek minimon s Frnda OPEN suvenýry!
____________________________________________________________________

Afterprázdninová FRNDA OPEN PARTY!

Přátelé, kdo z vás to má??
Brněnská elektronická scéna hubí svou hudbou sinice.
Zelené bestie nemůžou přežít sound atack kapel MIDILIDI,
Čoko Voko, Don Juan Disco, Fiordmoss, To žluté co máte na kalhotkách a HUGO & ZOE!
Kundu pro každého zaručuje MINIMON.
Možná vystoupí i Roman Onderka, úplně nahý a na bongo!

KDO SI TOHLE NECHÁ UJÍT, AŤ SE ODSTĚHUJE DO TVAROŽNÉ ZA RÁFKEM!

vstupné: 150,-

A. :
Co si pamatuju z minulého roku.
Pamatuju si docela dost, ale že jsem se třeba s někým seznámila a potykala si s ním na koncertě, to jen opravdu výjimečně.
Pamatuju si, že jsem si potykala s Vaškem ze slavného dua Eva a Vašek, které už teď v teleshoppingu nahradila jiná dvojice, ale snad si stihli vydělat dost a teď může zase někdo jiný zašmátrat důchodcům pod matrac.
Vašek nám pošeptal, že se mu ten RAB docela líbí. Tak jsme mu daly podepsanou desku.
Stejně tak naše deska oslovila jednoho kněze, kterému to sice přijde příšerné, avšak našel si v tom pro sebe nadsázku. Uf

Z. :
Za minulý rok : dostaly jsme nabídku expandovat do arabského světa, když si pořídíme hezčí šaty, přestaly jsme hrát na koncertech anarchofeministek v tunelu za bagetu. Taky nám napsala slečna, ať ji a jejjí kamarádku navštívíme a „budeme dohromady valit hovna“. Přestaly jsme pít vodku a začaly s bílým rumem (menší odér). Z webových stránek jsme odstranily slovo hiphop, aby nedocházelo ke konfliktům. V rastauraci v Brně-venkov jsme omylem nezaplatily, ale už jsme se omluvily. Holka z téže vesnice o nás napsala referát do hudebky, ale dostala za něj čtverku.

Jmenuje se To žluté co máte na kalhotkách. Ten název vznikl tak, že náš kapelník Ryba seděl na zahradě se svojí tetou Olgou Scheinplflugovou a vyprávěl jí, že chce založit s kamarádama kapelu. Zrovna grilovali a ona se ho ptala, jak se bude kapela jmenovat. Protože měla kalhoty umazané od hořčice, řekl To žluté, co máte na kalhotkách. Někdy v tom někdo hledá něco jiného, ale je to takto obyčejné.
Hledáte inspiraci i jinde než na kalhotkách?
Naše skupina není v tom hudebním zázemí jednolitá. Jsou to rockeři - Ryba (komodor), ten má rád skupinu Kings a kytaristu Jet Packa, Kočičí princ (korg) má rád skupinu Deep Purple, Matěj (bicí) má rád, teda měl rád Johna Bonhama a já (zpěv) vycházím z vážné muziky a české tradice.
Teda. Dohromady to dává docela luxusní eintopf…
Eintopf jíme vždycky před koncertem. Máme takový rituál - vždycky tam hodíme cédéčko od Landy a kdo ho najde v talíři, tak se musí naučit jeho texty a uklidit po koncertu. Jinak jsme schopni sežrat v podstatě cokoliv - aj sóju. Ryba jednou snědl Matějovi holku a od té doby spolu chodí.
Povíš mi, proč vlastně hrajete? Máte nějaké sdělení, poslání?
Sám nevím. Nemáme co říct a naše hudba je špatná. Já neumím zpívat, Matěj absolutně nevnímá rytmus, Kočičák se na klávesy vždycky dívá, jako kdyby to viděl poprvý. Tak ještě Ryba je schopnej zahrát na kytaru, tu ale v kapele nemáme. Čili asi jediný poslání, který z toho vyplývá je, jak jsou lidi blbý a vylízaný, protože na koncertech je plno…
Asi chtějí vidět to žluté, co máte na kalhotkách. Co nejdivnějšího jsi na kalhotkách našel ty?
Na kalhotkách nic, ale našel jsem spoustu divnejch vopic v kalhotkách. A vůbec, kalhotky jsou skvělá věc, hodí se skoro ke každýmu oblečení, dá se do nich smrkat, daj se svlíkat, nebo oblíkat. Myslím, že je bereme jako samozřejmost, protože už jsme zapomněli, co všechno pro nás dělaj. A to od nás není pěkný.
Na brněnský kultuře mě fascinuje jedna věc. To žluté, co máte na kalhotkách, Čoko Voko, Piča z hoven, plastový kundy Minimon holek. Kde se bere tak vřelý vztah k věcem, o kterých jiní nahlas nemluví?
Tak to je jednoduchý: Brno je píča! S touhle skutečností se pak každej vyrovnává jak uzná za vhodný. Primátor je blb a nemá vkus, tak nosí v kapse obsidián, my děláme hudbu a Minimon to zhmotňujou z plastu a věší brňákům na krk.

Tento muž se objevuje v seriálu ve dvou různých úlohách. Nejprve je z něj bohatý továrník, průmyslník, který vlastní fabriku na zbraně, má rád své pohodlí, svůj velký majetek a trochu se i rád chlubí. Má také čím, protože přes své hmotné statky má i mladou ženu, která je velmi krásná. Ovšem i pro něj je osudným časem únor 1948, kdy dochází v republice k převratu a z bohatého továrníka se najednou stane vyhnanec a pronásledovaná osoba, která se snaží prchnout za hranice. Tato úloha je mu cizí a nedokáže se s ní vyrovnat. Navíc po zradě, kterou jemu a jeho přátelům připraví Bláha, je chycen a nucen strávit léta ve vězení. Tady se v jeho osobě láme chléb a nastává druhá tvář dnes již bývalého továrníka, který je v roce 1955 pouhým řidičem v sodovkárně. S touto úlohou se nakonec také vyrovná, jeho žena však od něj prchne a je zavražděna. Sám pak navede kriminálku na stopu Pavla Bláhy, který ho tehdy zradil. Svou ženu vždy miloval a často je u jejího hrobu, kam pokládá květiny. S jeho postupujícím věkem a událostmi, které si prožil se mění i jeho povaha. Zprvu působí jako vyrovnaný, veselý a bodrý chlapík s pivním bříškem, později se ale mění na trudnomyslného, depresivního a smutného člověka, kterého poznamenala nejen smrt manželky, ale i roky ve vězení, kde si zažil své. V seriálu není zobrazen jeho konec, ale zřejmě zemřel v osamění a ve svých vzpomínkách na dřívější časy.

Paloma Braunová je pseudonym mladé, nadějné, pulzující, burcující holky s kytarou, která umí roztleskat tělocvičnu v Brně i v Práglu.. Kromě hudby se Paloma věnuje i hadříkům, jako každá správná děvčica.

Tato nadmíru sympatická žena se objevuje nejprve v seriálu jako modelka, která je přítelkyní Arnolda Hackla, kterého sleduje pražská Státní Bezpečnost. Hradec se s ní v rámci svých povinností seznamuje a poznává její kouzlo osobnosti. Hanka je veselá mladá žena, která má ráda sympatické a pozorné muže, dokáže ocenit jejich takt a noblesu. Sympatiím majora Hradce chvíli odolává, ale nakonec se více sbližují. Na popud plukovníka Kaliny se stává agentkou v zahraničí, kam spěšně prchá se svým přítelem Hacklem, který chvatně opouští republiku. Hanka dostává kódové označení Stardust. Takto byly přervány vztahy mezi ní a Hradcem, oba se pak později potkají při dalším úkolu, který je však pro Hanku poslední. Jejich setkání provázejí letmé dotyky, tančí spolu a představují si, jaké to mohlo mezi nimi být, kdyby je práce nerozdělila. Hanka zahyne společně se svým přítelem Hacklem na člunu, kde jsou zastřeleni. Zprvu Hanka byla jen modelka, která měla jinou představu o životě, umírá ale jako zkušená agentka. Její smrt provázejí spekulace, zda chtěla zradit a prchnout. Oči, které měla zářivé a modré tuto otázku nechávají nezodpovězenou. Každopádně byla to jemná žena, která měla své osobní kouzlo a šarm.

Ústřední postava celého seriálu. Sympatický a schopný kriminalista, který jde neúnavně za svým cílem. Vracel se společně s Václavem Kalinou a doktorem Veselým vlakem z koncentráku, kde se poznali. Před válkou pracoval jako slévač až do doby, kdy ho někdo neprávem udal a on byl deportován do lágru. Po zákeřné smrti otce se podílí na objasnění jeho vraždy a objevují se u něho skryté kriminalistické schopnosti. Jeho kamarád Václav Kalina, ho po válce přiměje ke vstupu do Sboru a Jan Zeman se stává \"policajtem\", aniž by tušil, že udělal svůj životní krok. Zůstal však sám jen se svou matkou, opustil rodnou chaloupku a po svém působení v Kateřinské Hoře a okresní správě SNB se dostane až do Prahy, do Bartolomějské ulice. Stává se esem pražské kriminálky. Nejprve bydlí s matkou na Žižkově, po určité době a už s druhou manželkou Blankou se stěhují na jedno pražské sídliště. Jeho skryté schopnosti pro dedukci a logické myšlení jsou mu nejednou ku pomoci a podaří se mu vyřešit i záludné případy. Vyrovná se i s nelehkou úlohou, kdy je mu zabita jeho první manželka a matka jeho jediné dcery Lidušky. Svou dceru nadevše miluje a pečuje o ní s největší láskou. Svým spolupracovníkům je dobrým vůdcem a mnohému je naučí.

V začátcích své práce na pražské kriminálce působí dojmem střízlíka a ne ještě vyzrálého kriminalisty. Dostává se do mordparty k Janu Zemanovi a stávají se z nich nejenom kolegové v práci, ale i dobří kamarádi a často spolu žertují. Stejskala si zvláště oblíbí Zemanova dcera Liduška, která mu říká strejdo. Mirek Stejskal v kriminalistické práci vyniká hlavně nesmírnou pílí a snahou, je tím šikovným a potřebným kolegou, který dohledá potřebné věci v archivu, podílí se na neoblíbených a zdlouhavých pátracích akcích po detailech. Je ve všem důležitém po boku Jana Zemana, shromažďuje nalezené a zjištěné informace, předkládá své poznatky a dedukce. Mezi ženami je oblíben, je to poznat z několika dílů, kde svým šarmem působí na druhé pohlaví a zajišťuje si tak u nich přízeň. V pozdější době ale dojde v jednom případu k mírnému rozporu mezi ním a Janem Zemanem, tento moment lze považovat za zárodek pozdějšího rozchodu této dvojice. V roce 1968 převezme Zemanovu funkci náčelníka, kdy ten je neprávem propuštěn za události v roce 1953. Stejskal to dostává příkazem a snaží se to Zemanovi vysvětlit, ale ten na to neslyší a možná až přehnaně mu to vyčítá. Stejskal pak ve funkci náčelníka nevyřeší případ Hájice, ve kterém triumfuje Zeman a ten ho opět nahrazuje a vrací se na místo náčelníka. Stejskal je tak propuštěn a nucen odejít ze služeb Bezpečnosti. Pro mnohé znás je to jeho nedůstojný odchod, zasloužil by si určitě lepší konec.

Kamarád a později nepřímý nadřízený Jana Zemana. Poznali se spolu v koncentračním táboře. Honza ho bral jako svého druhého tátu po tom, co mu jeho zabili, když se vrátil z lágru. Vzděláním byl Kalina právník a prodělal občanskou válku ve Španělsku. V knižní podobě prvního dílu je proto Honzou nazýván přezdívkou \"Španělák\". Je to on, kdo je v Brně u založení Sboru národní bezpečnosti, po nocích a při cigaretách ho zakládali. Pomůže i Honzovi usvědčit vraha jeho otce a přemluvit Jana Zemana ke vstupu do SNB. Postupně se vypracuje až do vrcholné funkce na ministerstvu vnitra a nejednou vede své kolegy v případech zvláště s mezinárodní zápletkou. Je to profesionál, zkušený vůdčí typ charismatického člověka. Zdraví má však nalomené pobytem v koncentráku, jeho srdce nevydrží události kolem roku 1968 a potom, když je odvolán ze své funkce, umírá. Pohřeb Václava Kaliny je ale nedůstojný tomu, co všechno udělal, ve stínu roku 1968 se na něm sejde jen pár nejvěrnějších kolegů a zároveň kamarádů.